- Chyba
Nejbližší akce
| Itálie, aneb cesta do Dolomit, k moři do Arca a zpět |
| Pátek, 15 Červenec 2011 14:36 | |
|
Langkofel Vyjeli jsme v neděli 3. července z Nového Jičína směrem na jih a za 8,5 hodiny jsme se ocitli mezi velikány Dolomit. Našli jsme si plácek na spaní kousek nad cestou a přespali první noc plni očekávání nastávajícího dne. Ráno následoval výjezd k refugiu Auronzo pod Tre Cime di Lavaredo. V průvodci jsme si vybrali západní stěnu Cima Grande a v ní Dülferovu cestu. Po výstupu přístupovým žlabem se nám otevřel pohled na stěnu a rázem nám spadly čelisti až do doliny, byl to pořádny wand. Do výstupového družstva sme byli nakonec nominování onďas a já, gabča s balet zahájili sestup a tvořili podpůrné družstvo využívajíce jako base camp kapličku nedaleko refugia Lavaredo. Směr cesty byl jasný, tvořil ho zářez ve stěně, střídaly se tedy kouty se stěnovým lezením. Místy mi to připomínalo Dračí kút na Hrádku, no ale ty expozice. V horní části nás pak potkal asi dva metry široký komín lehce zavodněný, který jsme ladnými soukacími kroky oba zdárně přelezli. Na závěr čtverkový dolez a ocitli jsme se na širokém pásu předvrcholové šotoliny, kde naše, jakož i většina ostatních cest, končila. Nachvíli se nám ještě naskytl pohled do doliny a na okolní štíty, záhy však se přihnala mlha. Začala fáze sestupu, která nám dal zabrat. Jelikož sme do cesty nastoupili až ve 12 hodin, tak sme měli co dělat. V 18 hod sme našli konečně první slaňák, který nás poslal o několik desítek metrů níže. Záhy sme však ztratili cestu do snadného sestupového žlabu, a začali jsme se scházet a slaňovat po cestě vyznačené mužíky již za mírného deště. Mlha je mlha. Došlo i na jednu komickou situaci, kdy, jak jsme později na fotce zjistili, sme v půlce stěny sundali sedáky a schovali lana a vydali se jak onďas říkal „cestou k refugiu“. Po několika metrech se před náma otevřela další propast a my věděli, že sme se asi ztratili. Ten široký pás šotoliny nás zmátl. Tak zase traverzujeme, sestupujeme a slaňujeme následujíc mužíky, kteří nás nakonec navedou na správnou cestu dolů. Na závěr ještě vysvobozujeme seklé lano a již za prudkého deště a ohromujících blesků z utíkáme do refa, kde jsme těsně před 22 hodinou vítáni podpůrným týmem. Následuje sjezd na flek spací a noc za deště.Na další den se rozhodujeme pro přejezd k moři, počasí v Dolomitech není na příští dny příliš optimistické. U moře na jihu v blízkosti města Caorle nacházíme pláž nepříliš zalidněnou, a tak po sušení věcí na parkovišti zde trávíme odpoledne. Další den se přemisťujeme do Benátek, které proběhneme spolu s dalším snad milionem lidí a rozhodujeme se pro večerní přejezd k jezeru Lago di Garda za lezením. Naší základnou se stává již známý plácek za betonárkou ve městečku Sarche a odtud vyjíždíme následující 4 dny do přilehlého údolí Sarca za lezením a k jezeru za koupáním. Po navštívení oblastí se sportovkami zkoušíme vícedélkové cesty přímo nad městečkem Sarche, které jsou trošku přelidněny, ale zároveň skýtají dobré lezení po odjištěných délkách. Pro roční období ve kterém sme přijeli, se dá lézt vždy jen dopoledne do 12 a na večer cirka od 18 hod. Po dnech prolezených v Arcu se zase na dva dny přesouváme nazpět do Dolomit tentokráte do oblasti Sella blízko města Canazei. První den po příjezdu odpoledním si jdeme hledat nástup do cesty Vinatzer na třetí věž Selly. Nacházíme jej. Zbytek dne procházíme část doliny a k večeru se přesouváme na odpočívadlo u cesty, kde strávíme noc. V šest hodin budíček a o půl osmé již nastupujeme do stěny. Nejsme tu sami. Známé a lezitelné cesty jsou dosti frekventované, takže ikdyž onďas s balet nastupují variantou, následuje je přicházející trojka. Lezu s gabčou. Skála je suprovní, dá se dobře zakládat a je co chytat . Po první půlce, kdy se dolézá na polici širokou dobrých pět metrů, která zároveň slouží i pro sestup, se od nás odděluje onďas s balet a míří na čtverkovou variantu druhé poloviny. Zachvílí se však dozvídáme, že pro nepříliš kladný vztah baletčiný k expozicím a výškám, z cesty ustupují. My pokračujeme dále a překonáváme také klíčového místo, asi 6 m spáru z výlezem přes převis. Za ty roky co se to leze je tam natlučeno docela dost skob, ale dělat prudké pohyby ve výškách okolo 2500 m.n.m. s batohem na zádech je docela šichta. Kura jak to ti himalájisti dělají. Následuje docela nepřehledný terén, který mi určují jen skoby, jenž občas potkám a ujistímě o správnosti výstupu. Při pokusu jít ve vrchní partii trojkovým teréném mě stejně skoby navedly do míst čtverkových a po menším zaprásknutí sme museli ještě zdolat takový správný kružberský převis, který bylo možné překonat shybem asi 300 m nad zemí, no nádhera. Po převisu sme nakonec odlezli délku lehkého terénu na vrchol. Po 360 m lezení sme si konečně podali ruce a na chvíli vychutnali výhledy z 2693 m vysoké Terza Torre. Sestup dvojkovým teréném s občasným slaněním nám zabral cirka dvě hodiny. Sme rádi, že sme dole, je klid, procházíme pod věžemi, na parkovišti se scházíme s onďasem a balet. Následuje poslední noc výletu na odpočívadle a další den po 9 hodinách jízdy sme zase doma. Suma sumárum: Za deset dní sme objeli kus Itálie, poznali krásné, a u mě respektované stěny Dolomitské, jížní pobřeží, jezero Lago di Garda nad nímž leží Sarca Valley a městečko Arco. Výstupy: 1. Tre Cime di Lavaredo, Via Dülfer, V+,250 m, West, tahoun onďas a kuba odkaz: http://www.planetmountain.com/english/rock/routes/itineraries/scheda.php?lang=eng&id_tipologia=38&comefrom=search&id_itinerario=299&gruppo=&cima=&nome= 2. Sarca Valley_Arco sportovní cesty od 4 – 7a (onďas) navštívené sektory: Sisyfos, La gola, … vícedélkové cesty: Piccolo Dain_Parete del Limaro 1. Amazzonia, 5b/5c/S1, 250 m, kuba a gabča 2. Orizzonti Dolomitici, 5b/S1, 250 m, onďas a balet Monte Colodri_South face 3. Agostina, VI+/A1/R3, 220 m, vyslaňováno z druhé délky pro rozbitost šutru, nedoporučujeme !!!, onďas a kuba 3. Sella, Terza Torre, Vinatzer, V+, 360 m, West, kuba a gabča, onďas a balet 2/3odkaz: http://www.planetmountain.com/english/rock/routes/itineraries/scheda.php?lang=eng&id_tipologia=38&comefrom=search&id_itinerario=323&gruppo=&cima=&nome=
Torre di Sella a cesta Vinatzer
Těším se na další výlet, hore zdar, kuba
Post skriptum: V průběhu výletu vznikly krásné písně, jejichž nápěvky zde musím uvést. Jsem si jist že melodie všichni znají.
První z nich: „nad Gardú sa blýská, hromy divo bijú, …“
A ještě: „sbohem Lágo nech mě jít, já chci jet do Dolomit“ Linkuj linkuj vykrúcaj |
Poslední komentáře
- Sem to Leni zkrátil na uvodní stránce a přesunul n...
08.05.12 10:01
od jakub - V kanclu se takové články moc dobře nečtou, ale ji...
03.05.12 07:45
od hans - Soráč, ale po cca dvou hodinách zbytečných úprav j...
02.05.12 21:44
od lenka - Některé příspěvky mě dost překvapily..tak sjem neo...
25.04.12 05:42
od Kudrnatej - No na podpis petice to není :-| V diskuzi jsem doš...
24.04.12 14:40
od Onďas - Jak říkáš, rajče je snad jistota :P Každopádně pěk...
24.04.12 14:35
od Onďas - Nu více fotek nemám, ale tak existuje nějaká Kaila...
24.04.12 06:25
od Kudrnatej - Je to na delší povídání, sám jsem zvědavý jak se t...
24.04.12 06:23
od Kudrnatej - Samozřejmě jsem pro zachování stěny, ale petici js...
23.04.12 07:04
od Betka - Zdravim... Doporučuji pozorně prečíst diskuzi. Pod...
22.04.12 20:46
od kajos nerad
Subscribe to RSS Feed


.gif)

Komentáře
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.