MONTE ROSA

Cil:

Mojmir a ja- Dufourspitze

Blanka-Zermatt a okoli

Cestovani:

1200 a 1200 nekonecne dlouhych kilometru po preplnenych dalnicich, co k tomu dodat….Timto zdravim sofery Mojmira a Blanku!Zpestrenim jsou az svycarske vysokohorske prusmyky. Okolni nadherne zelena krajina se skalnatymi stity se zbytky snehu nedaji Vasim ocim odpocinout, divoke zpenene potucky odtekajici z ledovcu, pasouci se kravicky, ovecky, kozicky…no proste nadhera.

Zermatt:

Zermatt je krasne a malebne mestecko polozene v udoli primo pod masivemMonte Rosy. Vse je tady zarizeno pro potreby narocnych turistu. Moznosti ubytovani jsou zde od lepsich po nejlepsi a neluxusnejsi hotely a apartmany! Na muj vkus az moc draho! Ulicky jsou plne hospudek a obchodu, kde se da koupit cokoliv od baget az po lezecky vercajk. A vsude je plno, plno lidi, kteri sem prijeli jen luftovat, jen tak na cumendu! A Japonci vedou… Japonsky se rekne dobry den“ Konnichiwa“, klidne se to naucte, muze se to hodit.Mnozstvi japonskych turistu v Zermattu je neuveritelne!

Jsou tady vsude, buď to tady miluji, nebo tady jezdi povinne. Ja fakt nevim. :) Kdyz jsme s Mojmirem jeli zpet vlackem z Rottenbodenu do Zermattu, byla osadka vlaku nasledujici:Za Evropu strojvudce, Mojmir a ja. Za Japonsko asi dalsich 97 cestujicich ze Zeme vychazejiciho slunce, kteri meli fotoaparaty namirene synchronizovane na vrcholek Matterhornu. Kdyby tam ten kopec nebyl, muzu klidne tvrdit, ze jsem byl v Tokiu.Bylo to velmi usmevne! 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zermatt 

Behem naseho pobytu v horach Blanka stihla dokonale prosmejdit Zermatt a jeho okoli. Okusila zdejsi turisticke chodniky i vyjezdy na vyhlasene vyhlidkove mista Gornergrat a Klaine Matterhorn, pri tom,udelala spousty krasnych fotek! No proste si to tady taky poradne uzila. 

Vylez:

Budicek ve dve, neco malo posnidat, ve tri odchod z chaty Monte Rosa.Ze startu nas provazi mlha a drobny dest, no nic moc si rikam, snad se to zlepsi. Proklickovali jsme pres skalni prah Obere Plattje a dosli k ledovci. Macky na nohy, navazat na lano a alou mezi trhliny. Stale je mlha, takze orientace je nulova. Na stesti jsme narazili na stopy, patrne po nejakem pruvodci,protoze za trhlinami jsme byli za par minut. Danke Bergfuhrer! Pak uz je to klasicka slapacka po ledovci. Az ze sedla Sattel to zacina byt zajimavejsi, mezitim se zacina zlepsovat pocasi, chvilemi se to trha a my se muzeme zorientovat, kde vlastne jsme.Nasledujici vysvihy a dva velmi vzdusne hrebinky Vam paradne okoreni konec vylezu.

Na vrcholu jsme deset minut, docela fouka a je kosa jak cyp. Dve tri fotky a rychle pryc.Zpet pres hrebinky se nam nechce, tak schazime do sedla Silbersattel na opacnou stranu hory. Velmi prudky zlab je osazen fixnimi konopnymi lany. Zacalo snezit! Pro jistotu Mojmira spoustim na lane, at mame oba klid. Je to pro nej evidentne zazitek. :) Jsme zpet na ledovci,prestalo snezit a vylezlo slunko. Krasne vidime vrchol Nordend a hlavne cestu zpet.Az k chate do nas pece slunce o sto sest. Je az neuveritelne jake jsme meli promenlive pocasi, chybela uz jen bourka. Na chate si davame zaslouzene pifko, v klidu probirame cely den a s usmevem cucime do dalky na okolni vrcholky Monte Rosy.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dufourspitze 

Summa Summarum:

Kdyz kapnete na dobre pocasi, tak je to technicky i orientacne nenarocny vystup, ale fyzicka a pripravenost na vselijake situace je zde na miste.Toz to je asi tak vse, pak uz nasledovala jen cesta dolu, nejake jidlo, pivo a stamprlka.

Hore zdar Betka

Fotky zdes: http://kailas.rajce.idnes.cz/Monte_Rosa_2010/  

| další...