aneb vicedelkove prolezani rakouskym vapnem, koreny stromu, travou i jehlicim...

ucast opet hojna – 10 zdatnych lezaku. Pocasi na letosni podminky velmi uchazejici – pouze jedna kratka, ale vydatna vecerni bourka, jinak celou dobu lezitelno. Spani ve spolecnosti snad tisice ruzne hlucnych sportovcu z ruznych casti ŹR (nechtelo se verit, ze jsme v Rakousku). Lezeni taktez ve spolecnosti krajanu, coz se chvilemi zdalo zivotu nebezpecne (neznamy mladik lezouci kousek od nas dokazal behem nekolika delek shodit nekolik tun vapence kam jinam, nez na frekventovany chodnik pod stenou...)

Tohle vsechno je Höllental. Ale take krasne delky v plotnach, kde lytka narikaji. Delky, kde je pevnych vapencovych hodin, vic jak v Praze novin. Previsle, za ruce tahajici useky, v paradnim neoklouzanem vapne, dechberouci expozice... a pro milovniky prirody tu a tam prochazka bujnou vegetaci.

skoda, ze uz asi nezazijeme to, co pametnik Pege. Drive liduprazdne hory, plne kamziku a ptaku dnes vyplnili „nabuseni“ nazdarci, kteri chteji byt videt a hlavne slyset. Horska vesnicka Kaiserbrunn, starajici se o veskery komfort taboriste, vypada jak pod naletem sarancat...

No, mam z tohoto vikendu hodne smisene pocity. Zalezli jsme si paradne, ale taky jsem pocitila, jak se z lezeni stava skutecne masovy sport pro vsechny. Coz uz, asi bude treba nakoupit v hudaci trojitou davku moralu a vypadnout nekam, kde nemaji nyty ani borhaky. 

Pripadnym navstevnikum, ktere jsem timto clankem neodradila , vrele doporucuji cesty „Daham is Daham“ 7+, sektor Stadlwand a „Toy Machine“ 7, sektor Gaisbauerwand.  

Doda   
 

| další...