Puvodne ciste lezecky zajezd se postupne zvrhnul v dovolenou okorenenou nejakym tim polezenickem, tedy polezenickem. Konstelace lidi byla pricinou naproste a temer hmatatelne pohody, smich se ozyval kazdou chvili stejne jako obdivne Sardinske p-krasa 

Sardinii nelze popsat jinak, nez jak ji lici patrne kazdy pruvodce - jako perlu Stredozemniho more. Pokud se na svou cestu budete chtit pripravit zemnepisne, historicky i etnicky, pak doporucuji poctenicko od Kudrny .

Timto jsem vynechal uvod, ktery byste stejne preskocili. Dostavame se do barviteho stredu, ktery se mi velice krasne podarilo popsat v zaveru a tim bych primo navazal na podekovani.

Jedno je jasne: pristi rok jedeme znovu, navic s nafukovacim clunem a rybarskym prutem.

  Oblast nna plazi Cala Luna - v pozadi vicedelkove cesty, dole previsle dardy

Lezeni: z lezeni mam smisene pocity. Na jednu stranu clovek leze neskutecne linie nad morem a uziva si neolezeneho panensky bileho nebo panicky sedeho vapence. Na druhou stranu jseme si do pruvodce poprve zavedli znacku velke a chlupate A.- znamenajici „autor pi..a“. Nektere cesty jsou natluceny jen aby zvedli potencial oblasti: beze smyslu nabity nesmysl. Napr. v Jerzu v oblasti Il Castelo jsme v pasu 300m skal s desitkami cest naseli pouze jednu normalni linii. V Masuu 5ti delkova cesta 6b+ znamenala mnoho sprostych slov a autora bych povesil za koule do pruvanu. 

Stupnice je tu pomerne tvrda. Na 7a jsme si nesahli, ale to je jiste jarem :D.

"  Komm Hans Komm" lezeni v Masuu

Celkem nas benzin vysel na 10 000.-, poplatky za dalnice v Rakousku 2x 8e a v Italii 2x30euro.

Na trajektu se vyplatilo nejezdit o vikendu a dosahli jsme paradni ceny 82e tam a 57e zpet. Cesta trva 10 hodin pres noc a zpet 6 hodin na vecer.

Pzn. spotreba se diky vaze, stoupani na pobrezich a zimnim gumam vysplhala ze 7 az na 8,2 l/km.

Jidlo je obecne o trosku drazsi nez u nas, naopak sudove velmi lahodne vino se chlemta za 1e/l.

Hospody jsou ponekud drazsi, a tak jsme je radeji vynechavali.

Celkem nas to se vsim vsudy vyslo na 5500,- (osoba) a to jsme nevahali ochutnavat mistni dobrotky (hlavne lahodne sardinske vino bianco :-)

    Doda ve ctvrte delce oblast Masuo

Spani: jako vzdy jsme vsechno resili na divoko. Ve stredozemi neni absolutne zadny problem, na jihu taktez. Omezeni jsme zaznamenali pouze u velmi popularni lezecke oblasti Cala Gonnone na zapadnim pobrezi, ale nic neprekonatelneho... clovek se vzdy nekam zasije. Hlavni je po sobe, a pokud mozno i po ostatnich, uklidit!!!

Voda: meli jsme z nasbiranych informaci o vodu docela strach. Proto jsme vzali dva 25l kanystry. Da se rici dosti zbytecne. - jeden by urcite stacil a zkuseny hledac, ktery se neboji pit cistou vodu, ji najde snadno. Patrne to bylo i rocnim obdobim, ale voda byla k nalezeni temer vsude. V Cala Gonnone to byla studanka po 100 metrech na pobrezi smerem k sektorum na sever. Po ceste dalsich mnoho studanek, na jihu ve vesnici Nebido je voda na namesti a casto mala skoro neznatelna studanka nekde na pobrezi. Kazdopadne barelik je treba plniti stale a poctive.

Jidlo: si nastarost vzala devcata. Snidane zvlast a vecere byly naprostym kralovstvim Dody a Leni. Zasoby jsme nakoupili doma za 500Kc na 12dni.

Nutno podtrhnouti, ze chutove poharky stenaly rozkosi a briska blazene kvilela precpanim.

Pri zpatecni ceste jsme ucinili dalsi hodnotny objev a navstivili hospodu ci salas na statku ve vesnici Pasohlavky. Konecne hospoda delana na nase zpatecni obzerstvi!!!!!!!!!

Vlasturka v  5c v oblasti Isola del tesoro - vnitorzemi

No a dychtivym ctenarum jeste trochu pocteni z cesty:

Jizda autem jde dobre, protoze se u kormidla vsichni stridame. Na trajektu rozjizdime vecirek a upadame do vlnami a lihem opojeneho spanku. Nase cesta miri na zapadni Cala Gonnone. Poprve zakousime chladne, ale preci jen - more. Lezeni v okoli Gonone dava za pravdu pruvodcum a rest day v prekrasne plazi naCalene luny s vinnym strickem nas dostava do blazene pohody. Oblast opoustime a unikame jednomu zatahu policie. Spani na plazi je samozrejme zakazano, ale kdo by projednou odolal sledovani vychodu slunce primo pred ocima a navecer nezakouril dymku pri svitu luny v uplnku.

Po nekolika dnech se znovu ocitame na ceste a mirime do oblasti Jerzu. Cesta je umorna a nic nepotesi vic jak se ztratit... Nakonec se ocitame v Il Castelu pry proslule oblasti. Po prohlidce cest jsme se plnou parou vzdalili z lezecky dosti tragickeho mista a zamirili naproti do Isola del Tesoro, kde se par perlicek prece jen naslo. Vnitrozemi je nadherne - stolove hory, virici oblacnost a zelenajici se kopce. Navecer dumame u ohne, v noci nas dest dohani k postaveni stanu a rano nezbyva nez smutne opoustt mokre skaly.

Z donuceni se rozhodujeme pro odjezd na jih do oblasti Masua. Jsme oblkopeni masami skal a prahneme chytat chyty a stoupat stupy.... Dalsim dnem je nam doprana bohovska lezba a hvezdickovych cest jak na nebi. Zde jsme po dalsi 4 dny. Slunce strida mraky, vitr zenouci vlny se nafukuje a razem uticha podle nalady. Dokonce zlezame nejakou vicedelku, ale do slanovani ze 150m utesu jsme se neodvazili. Rano pozorujeme lachtany, vecer nas desi letajici kocky... Lena dostala novou prezdivku Vlastura a prekracuje povoleny lasturovy vahovy limit.

Na zaver se jdeme provetrat znovu do vnitrozemi na krasne plotny oblasti Punta Pilocca, kde nas po nekolika cestach opet vyhani dest.

  krasne 6a na hrane Masuo

V Italii nas potkalo jeste jedno necekane prekvapeni. Kdyz pominu vlnu rajd kolem cesty ve spodnim pradle, tak jsem uzasem onemnel pred sikmou vezi v Pise. Do te chvile jsem ji bral jako tuctovou podivamou, ale videt ji o pulnoci ve vazenem tichu a samote, naklonenou tak straslive v cele velkoleposti a vysce, s vylestenym bilym sloupovim vzalo dech i mne.

Tak a to je konec. Nic zvlastnihio se neudalo, ale pocity jsou blazene. Teď jsem si vzpomnel na jednu z historek: Ptam se Dody jak se rekne sardinsky dobry den: „Namaste, namaste“ a doporucuje mi knihu, kterou prave cte. Uz tyden vsem rikam: „Namaste namaste“ radne hlasite a porad zadna odpoveď.... Postupne jsem se taky zacetl do one doporucene knihy Diny sterbove. Druha kapitola zacinala nepalskym pozdravem „Namaste....

| další...