Podzimni vylet za sluncem, borhaky a vinem.          

Bylo nas pet. Onďas – lezecka pycha vypravy, Betka – hlavni myc nadobi, Lenka a Doda – temer dokonale kucharky a pritel Veltlin – kdyz nas po par dnech opustil, rapidne stoupla lezecka vykonnost druzstva :-) A abych nezapomnela, po prijezdu se k nam pridal novy kamarad – Mira Klima (tak jsme pojmenovali zdejsi mikroklima).

Den prvni: Cesta byla prijemna, pritel Veltlin velmi zabavny, maly zadrhel nastal az pred moravskou metropoli, kdy sefkucharka zjistila, ze zapomnela dvouplotynkovy varic a plynovou bombu. Nastesti se problem vyresil v brnenskych superhypermarketech a obava z chroupani suchych testovin rychle opustila nase mysli. Do Arca jsme dorazili za soumraku, za pomoci pritele na telefonu objevili prvni spaci flek a za doprovodu podzemnich otresu zpusobenych potrubni postou, nezbednymi skritky ci zemetresenim v Malajsii, sladce spali az do rana.

 Bivak c. 1

Den druhy: Slunicko, teplota stoupa a primo umerne k teplote stoupa i nase nadseni. Snidame balime a hura na prvni oblast – Nago. Vybirame sektor s nejlehcimi cestami, bo jsme letos holdovali jinym vecem nez shybovani na listach a podobnym kratochvilim. Lezeni lehce zneprijemnuje dav italskych, francouzskych, nemeckych a dalsich tezko identifikovatelnych sportovcu. Co uz, na rozlez dobre. Vecer sdelujeme zazitky priteli Veltlinovi a s tezsi hlavou, ale lehkymi srdci usiname.

Den treti: Slunicko. Rekognoskujeme mensi oblast Camerete. K nasi velike radosti jsme na skalach temer sami, lezeni na paradni neoklouzane skale, cesty zajimave. Domacnime v obtiznosti 6a, Onďas uz odvazne naleza do vyssich cisel a Betka ho statecne nasleduje. Life is good! Vecer se stehujeme na nove spaci misto u jezera, jez zahy pojmenujeme na Lago di Źeko. Tolik aut s prazskou spz nebylo ani v Brne na parkaci :-) Loucime se spritelem Veltlinem a mizime do spacaku.

Den ctvrty: Slunicko za kopcem. Mokre spacaky, bo u jezera spadlo necekane vetsi, nez male mnozstvi rosy. Susime, balime, odjizdime smer Massone, tedy sado – masso neeee ci massakrone. Do obtiznosti 6b oklouzane jak cyp, obtiznost 6c+ do niz jsem nevedomky nalezla a nevylezla oklouzana jakbysmet... Co na to Źesi? Jdeme na pivo a kdyz jsme v tej Talosce, tak teda aj na picu. Takze skoro restdej, prochazka po Arcu, slintani nad sortimnetem v mistnich lezeckych kramech a plany, kterak rychle a bezbolestne zbohatnout a vsechno to tu koupit :-) Vecer se pripravujem na nocniho mokreho nepritele, Doda s Betkou stavi stan, Onďas s Lenou buduje jakysi pristresek podivneho tvaru a vzhledem k tomu, ze pritel Veltlin jiz neni mezi nami, odchazime v brzke dobe spat.

Sado – Massone

Pristresek :-)

Den paty: Ranni rutina – kafe, cigaro, caj, cekani na slunce, ohrati telesne schranky a hura za lezbou. Dnes je na rade La Gola, Sektory Arcadioland a Pezzent. Jsme nadseni, neoklouzane prekrasne tricetimetrove cesty v plotne, kde lytka narikaji, ale take poctive kolme krasavice tahajici za ruce, no proste balada. Baby stale kempuji na 6a, 6a+ (mame dovcu, toz co bysme se trapily, vsak to kluci zvladaji i za nas :-) Vecer klasika, varime, stavime (Onďas upousti od napadu s pristreskem a rovnez stavi stan), pijem caj a jdem spat.

Den sesty: Opet La Gola, tentokrat spodni sektory, zaciname byt prijemne rozlezeni, toz zas nahoru – dolu, nahoru – dolu... dokud bandasky dovoli. Sektory jsou sice v udoli, kde slunecni paprsky nezabloudi, ale treni vynikajici :-) Vecer jsme u Lago di Źeko uplne sami, toz na oslavu otevreme par lahvi mistniho Chardonne libe chuti a vune, mnam :-)

Doda ve spare, 6a

Lena a jeji 5c

Den sedmy: Vylet do hor za prozkoumanim oblasti Val Lomasone. Trosku bloudime, ale nakonec uspesne nachazime. Misto prenadherne, skala udajne horsi kvality. Onďas stale boduje, Betka se drzi, zenske vesi pytel na 5b, bo nedosahnou na nastupove madlo a dale trpi v 5c plnem mloku, pavouku a kobylek, coz jim zpusobi dostatecny sportovni zazitek a zbytek dne se opaluji pod skalou. sest dnu lezeni je mazec! (pokud clovek neni Onďas). Vecer se nebe zatahuje a nocni teplota vzduchu zvysuje, takze vydrzime v celku dlouho konverzovat u lahvi Chardonne a hodnotit zazitky z tydeniho prosluneneho vyletu.

Betka na Vol Lomasone

Den osmy: Dalnice, dalnice, dalnice... A vecer par cepovanych dvanactek :-)

Zaverem: Akce se zdarila snad vice nez jsme ocekavali, pocasi supr, okoli Arca zrekognoskovano, bivaky nalezeny, vino a olivy ochutnany, lezecke vykony uspokojive - Onďas 6c+ OS, Doda 6b+ OS, Lena 5c OS, Betka myslim nejake 6b tez vyhrotil (pokud nekomu krivdim, necht opravi v komentari..:-), jen skoda, ze nas nejelo vic. Toz priste :-)

  Lago di Źeko

Vice fotek v galerii.

| další...