Kdyz je v patek odpoledne sestava teamu konecne jasna, muzeme asi s hodinovym
zpozdenim, flaskou syrovatky a lahvinkou rybizaku vyrazit ve slozeni: Pege, Kuba, druhy
Kuba, Ond’as, Betka, Jenda, Baletka a ja (Terez). I zastavujeme hned ze startu vyletu na
koupacku v zatopenem lomu u Hranic…parada..co vic dodat. Kolem desate jsme na miste,
v Milovach. Na Pegeho doporuceni jdeme okostovat mistni pivo Otakarka do kempu
u rybnika. Dobre je, ale Milovy jsou dedina podivna, hospody tu zaviraji takhle pri patku uz
v deset…a co s nacatym vecerem? Mame stesti, nebot zrovna dneska tady je prava vesnicka
zabava. Se zasobou slivovice vydavame se podporit mistni kapelu. Borci hrajou vydatne, tos 
i trsame. Na dobre spani si davame jeste jednu koupacku v rybnicku (bacha je plny „chaluh“).
Kuba do vody skace doslova bezhlave po hlave…skakat sipku do hloubky kde je vody sotva
ke kolenum, tak to kloboucek. Zvlada to jen s odrenym nosem a loktem. V mirnem
alkoholovem opojeni prehlizim asi pul metrovy betonovy schodek… ve vode jsem rychleji
nez bych cekala. Noc je OK, neprsi..
    Rano otviram oko, je zamraceno. Skoro vsichni jsme ale optimisti, „Tak z toho mraku
prset nebude“. Balime svych pet svestek a jedem na Dratnik. V Blatinach nastava problem:
cesta zablokovana stodvacitkou. Pan majitel je znacne pod vlivem, stroze oden jen v trenkach
a koziskove veste, s autem odjet odmita. Po mensi slovni prestrelce se k nam uz rozbiha, kdyz
ho nastesti zastavi kanal, do ktereho pada a nemuze se dostat ven. Cil dosazen, muzeme projet
a zaparkovat na okraji louky. Z pohody snidane nas vyrusi az ten typek kdyz vola policajty:
„Jsou tady na louce a maji tu pikap“, diktuje jim nase SPZky a dulezite dodava „Ta Dacia je
modra.“ Po prichodu na Dratnik zacina byt destivo, stavime pristresek z Baletciny celty. I pres
pres vydatne prseni stihame zatlouct par skob, vytvorit nejake standy a zvladnout prusikovaci
metodu „nadzvedavani prdele“. Ze skal nas vyhani opravdu kvalitni slejvak. U aut uz nas
cekaji policajti. Nastesti nejsou moc pruderni, tak uvidime co z toho bude.
Ve stare kuzelkarne u rybniku pokracujeme, opakovani je matka moudrosti, ze. Obleceni je 
malo a svetru na tri (rum) jen jedna flaska. Inu co uz, presun do hospody. Ond’as chce jet dom,
Pege chce zustat a vsichni chceme uschnout. Rozhodnuti pada, pulka sestavy nas opousti,
zustavame ve slozeni: Kuba, Pege, Kuba a ja. Nezbyva nam nic jineho, nez je obrat o suche
obleceni, poprat st’astnou cestu a objednat si dalsi piva.  Pocasi je stabilne hnusne. Na vecir
presun do kempu. Ubytovani na verande jedne chatky je primo luxusni, aji svetlo tady je
a hlavne ohniste. Na veceri davame dohromady co kdo ma, tj. varime cocku, ale ne jen tak
obycejnou. Dalsi prisady: fazole, hrasek, olivy, klobaska, spek, cibule, mrkev, kari, chilli,
syr…doporucuju vyzkouset. Plny kotlik zvladame statecne, na snidani toho moc nezbyva.
Jeste jeden Otakarek na dobre traveni a do pelechu.
    Rano je prseni stejne jako vecir. V okamziku kdy trochu prestava startujem Dacii
a jedem na Źtyri palice, tos snad to vyjde, na obloze je i kousek modra. Cestou do skal si
i kvalitne zahoubarime, ale bacha na horcaky. Pocasi drzi a zaciname se ucit. Zachrany nahoru
pomoci kladek, zachrany se slanenim metodou HOI, slaneni ke zranenemu a ruzne veci co
kdo potrebuje…a ukazuje se slunko, skaly brzy osychaji. Nejde odolat a jdeme lezt, krasne
cesty, krasne, hmm. Znovu taky trenujem metodu HOI. Ze skal nas vyhani az hlad. Behem
cesty k Dacii se nam ztraci Kuba…zjist’ujeme to az u auta. Za 15 minut se vynoruje z lesa se
slovy: „Ja jsem kdesi prekrocil bludny koren“. Tak jsme kompletni. Po veceri v trave a
dezertiku koketujeme s myslenkou prodlouzit si vylet o jeden den, ale nakonec jedem dom.
Ve Svitavach jeste pribirame stopare. A behem cesty s lahvacem v ruce vzpominame na
skvely vikend…
Terez

| další...